Do šrotu

Kolekce fotografií ilustruje to, co se mi přihodilo v určitém úseku života, v kterém jsem se rozhodl udělat totální změnu, a to jak v typu práce, tak ve focení. Nechal jsem se zaměstnat v pardubickém „KOVOŠROTU“, který byl ideálním prostředím, propojujícím oba požadavky. Půl roku tam strávených je myslím dost dlouhá doba na to, aby měl člověk čas implantovat se do prostředí, do organismu kolektivu, nasát ducha prostoru a přenést ho fotografií do dvou rozměrů a tím i na diváka.

Tak jako v každém mém projektu, aby bylo dosaženo jeho smysluplnosti, je potřeba se s ním podělit s ostatními. Navíc z něj vykrystalizovala nádherná možnost naznačit, že udělat změnu ve svém životě není zas tak složité.

Vše se točí kolem našeho vnímání a chtění dosahovat pomocí změn vyšších potenciálů k probouzení našeho opravdového, autentického JÁ. Život je prostě jen tanec energií a odpovědnosti za vlastní emocionální stavy, navíc s přesvědčením, že naše štěstí nezávisí na tom, co udělají nebo řeknou ostatní, nýbrž zcela závisí na naší spojitosti se „zdrojem“. Právě toto spojení se zdrojovou energií nám umožňuje překročit meze nebo dané podmínky a daruje nám svobodu, sílu, dobrotu, lásku a vnímání cíle a směru do té míry, že nám nic nemůže zabránit dosáhnout cíle nebo dospět do jakéhokoliv místa, ať je nej nej nej... nej nepravděpodobnější.

Každému bych přál zažít ten můj příběh na vlastní kůži. Totální změna prostředí, jiné kompozice, jiné barvy, jiné vůně, jiné příběhy lidí...

Staňte se alespoň na chvíli jeho součástí. Myslím, že je odlišný, jiný, nenajdete v něm stohy informací, ale dotek duše, duše vzrušujícího prostoru. Prostoru, v kterém jsem se snažil hledat a nacházet jeho poezii. Podle slov mého kamaráda básníka Zdeňka Jiráska:

Vítejte tedy v mém dalším splněném snu, který významně harmonizoval můj svět, navíc ho správně nasměroval a povznesl do vyšších hladin... i duchovních.

Váš Oldřich Bubák